dnes je pondělí 20. listopadu 2017, svátek má Nikola  19:46  
    Encyklopedie Energie  -> Výklad
        
     Rozšířené hledání
     Menu
  Encyklopedie Energie
    Výklad
    Slovník
    Pokusy
    O encyklopedii
    RAO
    Schémata Elektráren
  Bheliom
  Objednávka

ZAČÁTEK EKOLOGICKÉ REVOLUCE ?

Vedle už zmíněného Římského klubu, který si svými pracemi dobyl v posuzování ekologických problémů lidstva velkou autoritu, působí neméně proslulá a uznávaná instituce zabývající se převážně otázkami životního prostředí. Je to Worldwatch Institute ve Washingtonu. V jeho čele stojí Lester Brown, který se stal se svými spolupracovníky znám především pravidelnými ročními zprávami Stav světa vydávanými od roku 1984 a překládanými už do 23 jazyků (odnedávna i do češtiny).

L. Brown přišel jako první s výrazem ekologická revoluce. Je to výraz, který mnohé leká (naše století zažilo revolucí už příliš) a často kvůli němu podezřívají zastánce životního prostředí ze snahy nastolit jakousi ekologickou diktaturu, nové poručníkování lidí, tentokrát ve jménu světlých "ekologických zítřků", opětovné donucování lidí k životu podle jakýchsi ekologických představ.
Co vlastně Brown svou ekologickou revolucí myslí? Podle něj došlo v posledních dvaceti letech přestože právě dvacet let se už lidé snaží koordinovaně něco pro zlepšování životní'ho prostředí dělat k nebezpečnému zhoršení zdravotního stavu
naší planety. Náš svět proto čekají prudké změny, pro které neexistuje žádný příklad.

Budování ekologicky trvale udržitelné budoucnosti závisí podle něj

  • na přeměně celosvětové ekonomiky
  • na zásadních změnách chování lidstva ve vztahu k porodnosti
  • na zásadních změnách uznávaných hodnot a životního stylu.

Provést všechny tyto změny je totéž co provést revoluci. Pokud by byla tato revoluce úspěšná, její význam bude srovnatelný se zemědělskou i průmyslovou revolucí, které představovaly zatím největší ekonomické a sociální předěly v historii lidstva, uvažuje Brown. Ve svých úvahách se dotýká i problémů energie a energetiky. Říká, že na rozdíl od průmyslové revoluce, která byla založena na využívání fosilních paliv, bude nová převratná změna znamenat odklon od jejich využití. Hybnou silou ekologické revoluce budou nové technologie usměrňující světovou ekonomiku tak, aby neničila přírodní zdroje potřebné pro její další rozvoj.
   L. Brown napsal: "Ekologická revoluce bude posuzována podle toho, zda dokáže navést světovou ekonomiku na cestu trvale udržitelného rozvoje s ohledem na životní prostředí, tj. na takovou cestu, které povede k větší hospodářské jistotě, zdravějšímu způsobu života i k celosvětovému zlepšení životních podmínek člověka. Je škoda, že mnozí ještě nevidí potřebu takových ekonomických a společenských přeměn a považují zhoršující se fyzický stav Země za okrajovou záležitost."

SUMMIT ZEMĚ

Pokusem získat světovou veřejnost pro změny, o kterých uvažuje a píše L. Brown, byla konference o životním prostředí a rozvoji uspořádaná v červnu 1992 Organizací spojených národů v brazilském Rio de Janeiru.

Odznak ENCED.

Tato konference, nazývaná též Summit Země, pořádaná po uplynutí dvaceti let od stockholmské konference OSN, která se považuje za oficiální počátek mezinárodního hnutí za ochranu životního prostředí, zastínila svého stockholmského předchůdce. Do Ria se sjelo přibližně 10 000 oficiálních delegátů a možná dvakrát tolik ekologických aktivistů na souběžně pořádané Světové fórum. Byla to největší akce, jakou kdy Organizace spojených národů uspořádala. Zúčastnil se jí také nejvyšší počet hlav států, jaký se kdy podařilo v dějinách světové politiky shromáždit - sto pět.
   Jedním z hlavních výsledků konference, připravované přes dva roky, bylo přijetí tzv. Agendy 21. Nejstručnější, jen heslovitý český překlad tohoto dokumentu zabírá na sedmdesát strojopisných stran, tak rozsáhlý je to soubor nejrůznějších opatření a akcí, k nimž se státy v Riu zavázaly a jejich časový přesah do příštího století dal dokumentu název. Smyslem navržených opatření není nic jiného než dosažení trvale udržitelného rozvoje, rozvoje "v souladu s přírodou", jak řekl šéf přípravného výboru konference T. Koh ze Singapuru.
   Cesty k souladu s přírodou jsou však obtížné a navíc si je lidé představují různě a to se projevilo i na brazilském summitu. Vyspělé země daly najevo ochotu nést největší část nákladů na uskutečnění záměrů Agendy 21 (přitom není dodnes jasné, kde seženou 125 miliard dolarů ročně, které jsou k tomu potřebné), rozvojové země však nejen nechtějí finančně přispět, protože prý veškeré znečištění planety je způsobeno vinou vyspělých států, ale nárokují pro sebe i mnoho výjimek z opatření vedoucích ke kontrolovanému a omezenému průmyslovému růstu. Chtějí se prostě ještě nějaký čas rozvíjet neomezeně, protože jen tak si dovedou představit odstranění ze svého hlediska největšího škůdce životního prostředí - chudoby.

Chceme-li projevit ohleduplný a šetrný vztah ke všemu živému, co nás obklopuje a ochránit tak své vlastní životní prostředí, měli bychom si uvědomit svou vlastní odpovědnost a přemýšlet o tom, jak změnit své chování a svůj žebříček hodnot ve prospěch větší ohleduplnosti k prostředí, které nás obklopuje.

PEČUJEME O ZEMI

Jako součást přípravy na Summit Země v Rio de Janeiru byl dne 21. října 1991 vyhlášen v šedesáti zemích světa současně program Pečujeme o Zemi - strategie trvale udržitelného žiti. Program byl připraven jako společný dokument Světového svazu ochránců přírody, Světového fondu pro přírodu a Programu OSN pro životní prostředí. Kromě toho, že zevrubně analyzuje stav životního prostředí na naší planetě, navrhuje 130 konkrétních akcí v péči o Zemi od rozsáhlých celoplanetárních až po nejmenší místní rozvržených na všechna zbývající léta našeho tisíciletí, tedy až do roku 2000. Podobnost s Agendou 21 přijatou v Rio de Janeiru není náhodná.
   Tehdejší Československo bylo jednou z oněch šedesáti zemí. V Praze se v den vyhlášení sešli ekologičtí aktivisté, aby s programem seznámili veřejnost a předali dokument předsedovi vlády. Podobně byli v jiných světových metropolích osloveni představitelé dalších devětapadesáti zemí, v sídle OSN převzal program její generální tajemník, program byl vyhlášen i v Bruselu, sídle Evropských společenství.

Jedna z nejdůležitějších částí programu Pečujeme o Zemi pojednává o energii. Od doby, v níž napsal svá slova z úvodu této brožurky Frederick Soddy, se hodně změnilo, závislost naší civilizace na dostatku energie však zůstala. Měli bychom ovšem všichni vědět, že své energetické potřeby a způsoby, jakými je energetika uspokojuje,musíme ne v budoucnu, ale už dnes poměřovat ekologickou únosností, že už ode dneška musíme vědět, jak napravovat to, co přírodě při získávání energie bereme. Je neodkladnou povinností nás všech, celé naší generace začít o svou planetu a její zdroje opravdu pečovat.

ENERGETIKA A PROGRAM "PEČUJEME O ZEMI"

Až donedávna byl růst spotřeby energie pokládán za míru ekonomického růstu, a to bez ohledu na účinnost, s jakou byla energie využívána, říká se v programu Pečujeme o Zemi. Dnes musíme co nejrychleji ve svých úvahách činech oddělit hospodářský růst od nárůstu v produkci energie a uznat, že pokud máme dosáhnout trvale udržitelného života, musíme dosáhnout prvého bez růstu druhého. Všichni, kdo investují do energetiky, musejí podporovat nikoli především konvenční, tradiční projekty, ale poskytovat výraznou pomoc rozvoji netradičních, obnovitelných zdrojů energie a investovat do opatření, která zlepší energetickou účinnost nebo která ochrání životní prostředí před znečišťujícími látkami.
   Chceme zdůraznit, říkají autoři programu, že klíčem ke globálnímu trvale udržitelnému žití je v oblasti výroby energie zvýšená energetická účinnost.
   Program Pečujeme o Zemi doporučuje v energetice pět nejdůležitějších akcí.

Akce č. 1: Požadujeme jasné národní energetické strategie!
   Každá vláda musí připravit národní strategii svého energetického průmyslu včetně těžby, konverze, dopravy a využití energie pro dalších třicet let. Strategie by měla ukázat, jakými cestami bude dosaženo snížení spotřeby energie na hlavu. Do tvorby národních strategií by měla být zapojena občanská sdružení, zejména nevládní organizace zabývající se životním prostředím. Podílet by se měly i podnikatelské a průmyslové kruhy.

Akce č. 2: Zasaďme se o snížené využíváni fosilních paliv, o snížení ztrát při distribuci energie a nižší znečišťování při její výrobě!
   Mnoho zemí dává přednost využívání domácích zdrojů fosilních paliv, zvláště uhlí, i když je to nepřiměřeně nákladné nebo to přináší nepřiměřené zatížení životního prostředí. Snaha po hospodářské nezávislosti je sice pochopitelná, soběstačnost za každou cenu však někdy nedává v dnešním vzájemně propojeném světě žádný smysl ani z hlediska hospodářského, natož z hlediska ochrany životního prostředí.
   V mnoha zemích stát dotuje energii dodávanou spotřebitelům a tím deformuje ekonomiku. Snižuje tím také motivaci k šetrnějšímu využívání energie.

Akce č. 3: Podporujme rozvoj obnovitelných zdrojů energie!
   Je důležité, aby pokračoval výzkum a vývoj účinného využití obnovitelných zdrojů energie. Vlády by měly rozvoj obnovitelných energetických zdrojů nejen podporovat, ale vyměňovat si vzájemně v této oblasti výsledky.
   Za klíčové oblasti považujme podle svých přírodních podmínek zvýšené využití vodní energie, podporu využití energie geotermální, větrné energie a energie mořských vln. Žádejme podporu malých solárních energetických systémů, podporu vývoje paliv na bázi biomasy, požadujme využití metanu vyrobeného na skládkách odpadů a žádejme investice do výzkumu možných palivových systémů budoucnosti například založených na vodíku.

Větrnou energii lze získávat jen tam, kde jsou pro to příhodné přírodní podmínky. K takovým místům patří Kalifornie, kde pracuje 17 000 větrných elektrárenských turbín vyrábějících 75% elektřiny získané na celém světě pomocí větru.

Akce č. 4: Využívejme energii úsporněji!
   Existují nesmírné možnosti úspor energie (a peněz) prostřednictvím zvýšené účinnosti při jejím využívání. To platí zvláště o domácnostech, úřadech a obchodních zařízeních, takže jde o něco, kde k úspěchu mohou přispět miliony lidí. V mnoha zemích je přibližně polovina dodávané energie využita k vytápění prostor, v nichž pracují a žijí lidé. Takové vytápění je často vysoce neefektivní, normy pro izolaci jsou špatné, chybí anebo je nekvalitní ovládací a regulační technika, která by zajistila, aby teplo a světlo byly dodávány jen tehdy, když je lidé skutečně potřebují. Zasaďme se každý o větší úspornost!

Akce č. 5: Zaměřme se na kampaně k podpoře úspor energie a podporujme prodej energeticky úsporných výrobků!
   Snahy po úsporách energie a zvyšování energetické účinnosti musí podporovat vlády, průmysl i občanská sdružení. Do informačních a vysvětlovacích kampaní by se měly zapojit všechny sdělovací prostředky, takové kampaně by se měly stát součástí vzdělávání na školách. Mělo by k nim patřit i předvádění úspěšných praktických výsledků. A těch už lidé nedosáhli málo.




simopt@simopt.cz
    Zajímavé odkazy Reklama na energyWebu    
    Počítadlo přístupů
   
12270920

Creative Commons License
energyWeb is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
Based on a work at http://www.energyweb.cz. Permissions beyond the scope of this license may be available at www.energyweb.cz.