Má-li obvodem procházet trvalý elektrický proud, potřebujeme zdroj elektrického napětí. Zhotovíme si několik jednoduchých galvanických článků a prozkoumáme jejich vlastnosti.

Základní potřeby:

• elektrody z různých kovů
• sklenice
• citron, citronový koncentrát, ocet, soda, kuchyňská sůl apod.
• voltmetr, vodiče
• kalkulačka s displejem LCD

Provedení pokusu:      Galvanický článek se skládá ze dvou různých elektrod a elektrolytu. Jako elektrody použijeme odřezky kovů (měděný či hliníkový drát, hřebík, pozinkovaný plech ...), elektrolytem budou různé roztoky. Elektrody můžeme zapíchnout i do ovocných plodů a vyrobit třeba "citronový" nebo "jablečný" článek.

Voltmetrem připojeným k elektrodám budeme zjišťovat velikost napětí různých článků v závislosti na druhu elektrod, jejich rozměru, druhu elektrolytu a jeho koncentraci. Naměřené hodnoty při různých kombinacích elektrod a elektrolytů zapíšeme do tabulky:

Tyto jednoduché články nemohou dodávat do obvodu dostatečně silný proud a proto nemohou napájet např. žárovku kapesní svítilny. Pokud však zapojíme 2 - 3 články do série, získáme větší napětí a můžeme rozsvítit svítivou diodu LED. Pokud se nerozsvítí, přehodíme přívodní vodiče. Našimi galvanickými články však můžeme napájet i kalkulačku nebo hodinky s displejem z kapalných krystalů, které mají nepatrnou spotřebu. Zase ovšem musíme dát pozor na správnou polaritu článku.

O existenci elektrického napětí se můžeme přesvědčit také vlastním jazykem: k elektrodám připojíme delší vodiče a jejich konce přiložíme na jazyk. Pocítíme jemné svědění, které svědčí o procházejícím elektrickém proudu. Tímto způsobem však nikdy nezjišťujeme napětí skutečných zdrojů!

Trochu teorie:

   První galvanický článek sestrojil Alessandro Volta. Jako elektrody použil měď a zinek, elektrolytem byl zředěný roztok kyseliny sírové. Nejběžnějším galvanickým článkem je tzv. suchý článek se zápornou zinkovou a kladnou uhlíkovou elektrodou, elektrolytem je v něm roztok salmiaku, depolarizátorem je burel. Depolarizátor v galvanických článcích odstraňuje zplodiny chemických reakcí a prodlužuje jejich životnost. Vybité galvanické články obsahují nebezpečné látky a proto nepatří do běžného odpadu.

Kromě primárních galvanických článků se používají také akumulátory, které můžeme opakovaně mnohokrát nabíjet a získat z nich tak podstatně víc elektrické energie. Olověný akumulátor najdeme v každém automobilu, malými NiCd akumulátorky se napájí např. walkmany nebo kapesní svítilny.