Oblasti uloženého hnědého tuku bývají nalezeny mezi lopatkami netopýrů a mnoha jiných savců. Během oxidace tohoto tuku ji lze zjistit díky infračervenému vyzařování jako teplejší oblast.

TŘESOVÁ A NETŘESOVÁ TERMOGENEZE

Druhou strategii - zvýšení tepelné produkce - využívají někteří drobnější savci, jejichž poměrně velký tělní povrch se izoluje od vnějšího prostředí obtížněji. Rozvinula se u nich netřesová výroba tepla dílky hnědé tukové tkáni, doplňující teplo vznikající při svalovém třesu. Netřesová termogeneze je tedy výkonným termoregulačním mechanismem, který se uvádí v činnost působením chladu a vyskytuje se u všech savců, nejvíce u mláďat.

	Vztahy mezi stupněm termoregulační odpovědi a bazální teplotou. V rozmezí malých změn (růžová oblast) od nastavené teploty (šedá oblast) vyžaduje regulace pouze změny ve vodivosti povrchu buď změnou prokrvení kůže, nebo izolací pomocí kožichu či peří. Nad a pod tímto rozmezím musí nastat aktivní výroba tepla.

V dospělosti mizí, může být však znovu vyvolán chladovou adaptací. Největším dílem se na této termogenezi podílí malý hnědavý orgán tukového charakteru, který se nachází u většiny savců mezi lopatkami, ale i roztroušeně na různých místech těla. Tato tuková tkáň je doslova napěchována mitochondriemi a oxidačními enzymy a má více než stokrát větší kapacitu produkce tepla než jiné orgány. (Vývoj hnědé tukové tkáně je možno vyvolat i nadměrným příjmem potravy. Energie z potravy se neukládá jako zásoby, ale vyvětrává z těla. Tento jev je zatím účinný pouze u malých živočichů, člověk má hnědého tuku málo.)